Jdi na obsah Jdi na menu

Čtení Kolinec

Čtení na okraji světa

Ve středu 24. dubna 2013 jsem vyrazil v pět ráno do Kolince. Slunce raní mlhu brzy rozpustilo a jelo se po silnici bez kamiónů parádně. Na cestu jsem se těšil. Kolinec mám v povědomí uložený ve složce KONEC SVĚTA. Byl jsem zvědavý, jaké to tam ve skutečnosti je. Když jsem prodával okolo roku 1995 faxy RICOH, tak ty, které byly napojené na ústřednu v Kolinci podle servisních techniků prostě nefungovaly, protože místní zařízení odmítalo s japonskými přístroji mluvit.

Současnost Kolince je ovšem skvělá. Městečko je uklizené, o knihovnu pečuje a základní škola ještě není zavřená pro nedostatek žáků.

Na besedu přišli všichni. Mladším školákům jsem četl z knihy Bratři bagři. Žáci druhého stupně překvapili velice. Paní učitelka češtiny je na besedu připravila dokonale. Největší radost jsem měl ale jako vždy z jejich napjaté pozornosti, s kterou kapitolu Hodina šílenství z knihy Plus Minus Max poslouchali.