Jdi na obsah Jdi na menu

Recenze knih

Krásná četba pro děti a fyziky

Kritické myšlení

Půjčil jsem si to dnes v knihovně, a je to velmi slušné čtení! Dobré nejen pro puberťáky, kteří by rádi četli Rychlé šípy, ale nemůžou je už snést pro jejich přílišnou naivitu a historickou odlehlost... Dobrodružné příhody, jaké pamatujete třebas z Trosečníků z Vlaštovky - děti si tu umějí pomoct, a to jak k tomu, aby se namočily v nějakém dobrodružství, tak aby z něho vybředly. Vřele doporučuji učitelům přírodních věd, nejen fyzikářům, kteří možná hledají něco z vědního oboru, co by ale jejich žáci mohli číst jako beletrii. A o čem by děti mohly potom si popovídat, podiskutovat, mít osobní názor postavený na osobním pochopení, a porovnávat své porozumění s druhými - přesně to, co se úlohou na "volný pád po nakloněné rovině s rovnováhou o tyči" provádět ve výuce nedá. Příběh Faktor Max je sice dost nabitý vědomostmi, ale nikoliv "poučně", protože je pravdě dost podobně má v hlavě jeden z party, zvídavý a do poznávání zažraný kluk Max (takové občas známe, není to nic neživotného, ale je to přece jen poněkud vzácný exemplář). A ten kluk jich využívá právě v dobrodružstvích celé party kamarádů. Vyšlo to letos, a pražská Městská knihovna už knížku má na regálech.

Ondřej Hausenblas


Může to být český Harry Potter!

Potterománie je veliká: skutečně ze všech stran se na nás řítí nejrůznější fenomény spjaté s příběhy Harryho Pottera, žáka čarodějnické školy. Estétové nad tím kroutí hlavou a mají hodně pravdy, vždyť celý cyklus jim může připadat jako donekonečna nastavovaná kaše epizod a historek po vzoru nejrůznějších podobně nekonečných telenovel. Jenže v současné čtenářské krizi vděčíme potterománii za to, že došlo aspoň ke kvantitativní obrodě čtenářské komunikace a že prostřednictvím potterovských vyprávění jsou především dětští čtenáři vtahováni do světa literatury, a to nikoli v komerčně pokleslé formě. Potterovská sága přece stojí na ději, na tajemství (či určité záhadě), na vtipném porovnávání rozmanitých a jen zčásti existujících časoprostorů. Řada situací z knih J. K. Rowlingové se navíc odehrává jenom "jako", v duchu žánru fantasy; kdysi to znalce dětské knihy odrazovalo, dnes to zase vysoce vyzvedávají.

Nicméně: v případě Harryho Pottra jde o klasický literární import, o jakýsi eurodovoz, podléhající všem komerčním kalkulům včetně reklamy. A přitom se mezi českými knihami pro děti a mládež (ani dospělí by však tituly, o nichž bude řeč, nemuseli pohrdnout, ba právě naopak!) objevil spisovatel, jehož knihy by se s mírnou nadsázkou mohly stát českým Harry Potterem, byť plně vychází z domácí tradice, sázející na sérii dobrodružných příhod, na vypravěčův zápal a zároveň chuť bavit, a to jak sebe, tak i své postavy a jistě též čtenáře. Český "Rowling" se jmenuje Jiří Macoun: loni vydal v pražském nakladatelství ArSci půvabnou knížku Experiment Max a letos přišel s jejím pokračováním s názvem Faktor Max. V první knize má zvídavý až nezbedný žák Maxmilián Brož zálibu v ověřování učebnicových poznatků - a se svými poučnými pokusy vydrží celých dvě stě stránek, přičemž ani on, ani čtenáři se nenudí ni v nejmenším. Také ve druhé knize demonstruje Macoun své svěží vypravěčské umění: její děj se odehrává v létě a v uranovém dole - a to nejhorší se stane hned na začátku: jeden Maxův kamarád totiž obdrží doporučený dopis od ministra školství, kterýžto mu sděluje, že se rozhodl "ukončiti Vám prázdniny". Čtení je to náramně roztomilé, nakladatelství ArSci se velice zasloužilo o rozvoj české dětské knihy, jen tomu všemu v našich poměrech chybí nějaká ta maxománie. A nemusela by být vůbec gigantická: stačilo by, aby se o této výtečné tuzemské četbě pro dítka chtivá dobrodružných a veselých příhod alespoň vědělo! Zázraky se přece dějí - a třeba si jednou v příbězích žáka Maxe v podání Jiřího Macouna ráda v překladu do angličtiny počte i Rowlingová!

Vladimír Novotný, e-verze časopisu Reflex


Lákadlo na fyziku

Knížka Faktor Max popisuje dobrodružné příhody party kluků a holek z vesnice Loučej. Chvílemi skutečně hodně napínavé. O veškeré zápletky se tu postará místní malý vědátor, kluk, který má fyziku v malíčku. Dokáže poučovat i velitele místní vojenské posádky. A pro své pokusy, ať už jde o konstrukci sluneční pece, pěstování neobyčejně rychle rostoucích vrb, „záchranu“ protiraketové střely či zabezpečení tajného atomového reaktoru, dokáže Max získat děti z celé vesnice. Přes drobné neshody a potíže všichni dokážou táhnout za jeden provaz, protože mají velké cíle… a dobré vedení. Prázdniny se tak postupně mění v jedno velké dobrodružství, v němž dospělí prakticky nemají místo, a pokud už na ně parta dětí narazí, většinou znamenají jen nové obtíže.
Faktor Max je ideální učebnicí fyziky s občasným ukročením do biologie, mineralogie, ale třeba i dějepisu. Učebnice však je zavádějící slovo, tahle knížka by se z pohledu čtenáře dala nazvat spíše příručkou. Děti narážejí na různé praktické problémy, které většinou jen díky „chodící encyklopedii“ – Maxovi – dokážou vyřešit. A tak jednak vidí, k čemu všechny ty znalosti jsou, jednak si hned vyzkoušejí, jak se poučky dají uplatnit. Velkou výhodou má ale Faktor Max v tom, že jde o čtení napínavé, kde se příběh komplikuje čím dál tím víc, nabalují se podružné situace, které děti staví před nové a nové problémy. Jako ve správné detektivce ale nakonec vše jaksi souvisí se vším, vše se nějak vyřeší.
Faktor Max je čtivá knížka, napsaná tak, že dětem sedne. Přestože občas zachází do problémů vskutku odborných, nikdy není nesrozumitelná, příliš nepoučuje, nemluví v nepochopitelných termínech. Text by si zasloužil jen trochu pečlivější redakci, jež by ho očistila od zbytečných chyb a překlepů.
Jiří Macoun chtěl napsat knihu, která by děti zaujala. A myslím, že Faktor Max je v tomto směru povedená záležitost. Ačkoli je kniha prosáklá fyzikálními oříšky, určitě ji budou číst i dívky, protože zároveň je to čtení o kamarádství, pomoci, spolupráci, zkrátka o životě.

Jovanka Šotolová
server www.iliteratura.cz 18.7.2004